Kůže a zdraví

Kůže je největším orgánem lidského těla. Váží včetně podkoží 15 - 20 kg a má plochu 1,5 – 2 m2 . Nejpovrchnější část se nazývá epidermis - pokožka, pod ní je uložena škára a nejhlouběji najdeme různě silnou tukovou vrstvu, která se označuje jako podkoží. Nejtenčí pokožka je na očním víčku - 0,1 mm a nejtlustší na ploskách nohou 0,4 mm.

Kůže představuje v mnoha ohledech přímé spojení mezi námi a okolním světem. Přitom plní četné, životně nezbytné funkce: - Ochrana těla: kůže chrání tělo před přílišnou ztrátou vody a vnějším poškozením (např. mikroorganizmy, chemikáliemi nebo UV-zářením); - Termoregulace: společně se systémem krevního oběhu zajišťuje kůže rovnoměrnou tělesnou teplotu cca 37 °C; - Signál a komunikace: na jedné straně signalizuje kůže okolí (např. zarudnutím nebo zblednutím) naše pocity; na straně druhé vnímáme přes kůži okolí, přičemž volná nervová zakončení v kůži zprostředkovávají mozku doteky, teplotu i bolest; - Zásobárna: kůže je důležitou zásobárnou energie pro látkovou výměnu. Obsahuje cca 50% našich veškerých tukových zásob. Navíc se zde ukládá a zužitkovává množství dalších životně důležitých látek, jako je voda a soli

Kůže vzniká v embryonální fázi jako nejčasnější a nejcitlivější orgán. Lidské embryo vyvíjí svůj hmat před všemi ostatními smysly. Ve stáří osmi týdnů, při délce pouhých 2,5 cm, vyvolá u embrya pohlazení v oblasti hlavičky mírné uhnutí.

Experimentální výzkumy ukázaly, že normální flóra zabraňuje růstu škodlivých mikrobů. Nukleázy (enzymy, které štěpí DNA) z kožních zárodků chrání i proti virům. Používání výrobků se silně antimikrobiálními vlastnostmi narušuje normální kožní flóru stejně jako látky neodpovídající normální, kyselé hodnotě pH kůže.

Základní informace o kůži

Kůže tvořena třemi hlavními vrstvami - pokožkou, škárou a podkožním vazivem. Každá z těchto částí má svoji nezastupitelnou funkci a jen když všechny tři dobře fungují, může být naše kůže přirozeně krásná.

Podkoží (subcutis) - ochranný polštář a zásobárna. Škára (dermis/korium) - síť vláken zajišťující tvar a pevnost. Pokožka (epidermis) - ochranný val vůči vlivům okolí.

Střední vrstvu kůže tvoří škára (korium), která je tvořena různými typy vazivových vláken spojených tmelovou substancí. Tato vrstva rozhoduje o pružnosti, mechanické odolnosti a pevnosti kůže. Její vlastnosti mají vliv na vznik vrásek, které jsou projevem stárnutí kůže. Její součástí jsou cévy, nervová zakončení, díky kterým jsme schopni vnímat pocity, jako je teplo, chlad a bolest, ve škáře jsou zanořeny potní a mazové žlázy, nehty a vlasy.

Zdravá pokožka

Strava má na kvalitu kůže velký vliv. Pleti například neprospívá příliš cukru, tuku, oleje, kofeinu, bílého pečiva nebo ostře kořeněných jídel. Naopak pomůže čerstvá zelenina a ovoce, vláknina, libové maso nebo ořechy. Dodržování zásad zdravé životosprávy prospěje nejen Vaší pleti, ale i celému organismu.

Nikotin obsažený v tabákovém kouři ovlivňuje negativně organizmus jako celek. Stahuje cévy, podporuje vznik nádorových onemocnění. Pokožka dlouholetých kuřáků bývá zhrubělá, vrásčitá. Kolem úst se tvoří hluboké brázdy, které kosmeticky prakticky nelze korigovat.

Sedavý způsob života má za následek zpomalení všech tělesných pochodů. Dochází i ke zbrzdění procesů, které vedou k obnově pokožky. Kůže se nedostatečně regeneruje a není schopná vyplavovat škodliviny, které ji zatěžují.

V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat.

Městský smog není pro pleť to pravé. Částečky prachu ulpívají na kůži a znesnadňují její dýchání. Právě proto je důležité chránit pleť kvalitní kosmetikou. Tou je třeba pokožku nejen chránit před vlivy prostředí, ale také ji použít při čištění pleti a její přípravě na noční regeneraci.

Historie péče o kůži

O svoji kůži pečovali lidé prakticky od Adama. Některé jejich recepty na krásu bychom bez obav mohli vyzkoušet i dnes, jiné nejsou právě nejlákavější. Tak či onak, malá procházka historií krásy bude jistě poučná i zábavná.

Ve staré Indii používali přípravky k pěstění krásy ženy i muži. Oblíbené byly obklady z různých bylinných šťáv, masti a oleje. Za elixír života bylo považováno kravské mléko, ještě více se ale cenilo mléko mateřské.

Velkými milovníky lázní a koupelí byli Řekové. Po lázni následovala masáž různými oleji, například z mandlí, datlí, ořechů, sezamu, myrhy, růže, kosatců, narcisů, granátových jablíček nebo šafránu. Masti se připravovaly z loje, vosku, terpetýnu, vepřového i husího sádla.

Ve středověku už koupání tak oblíbené nebylo, nicméně různé balzámy, parfémy a vonné oleje byly u šlechty velmi populární. Urození lidé nosili u pasu takzvaná voňadla, tedy lahvičky s vůní dováženou většinou z Arábie. Jejich úkolem bylo zakrýt zápach, který se kolem nich při nedostatečné hygieně mohl šířit.

Pravidelné ošetřování kůže

Pomocí vhodných ošetřujících výrobků je možné udržovat nebo obnovit ochranný hydrolipidový film kůže a zvýšit v ní obsah vlhkosti. Vzhledem k tomu, že suchost kůže přináší následné problémy, které spočívají ve snížené bariérové funkci a riziku tvorby ekzémů, infekcí a kontaktních alergií, je důsledné ošetřování kůže důležitým preventivním opatřením.

Močovina je důležitou přísadou pro zlepšení suchého stavu kůže a osvědčila se obzvláště u šupiny tvořící sebostatické kůže. Patří mezi přírodní faktory udržování vlhkosti ("natural moisturizing factors") kůže a zvyšuje při lokálním používání obsah vody ve zrohovatělé vrstvě. Močovina může při akutních, zánětlivých změnách vyvolávat krátkodobé pálení.

V posledních letech získal na významu při léčbě atopického ekzému pupalkový olej. Tato cenná substance obsahuje mimo jiné vysoký podíl vícenásobně nenasycených mastných kyselin jako je kyselina linolová, kyselina gama-linolenová. Při nanášení se tyto kyseliny váží přímo do lipidů zrohovatělé vrstvy a prokazatelně způsobují redukci ztrát vody z atopické kůže.

Suchá pokožka

Na pokožce se střídají zarudlá místa vedle bledých, protože prokrvení je nerovnoměrné. Často se také setkáváme s nerovnoměrnou pigmentací. Způsobují to šupiny, absorbující ultrafialové záření, takže předtím šupinaté oblasti se především v létě jeví jako bledé vedle normálně opálené kůže.

Proti vysýchání působí přírodní faktory udržování vlhkosti v nejvrchnější vrstvě kůže a vhodné složení hydrolipidního filmu kůže.

Hydrolipidní film se mimo jiné skládá z produktu mazových žláz a potu a má rozhodující význam pro stav kůže. Složení a množství hydrolipidní emulze závisí na dědičných předpokladech a na dalších faktorech jako je stres, výživa nebo nemoc. Podstatné je i stáří: během celého dětství až do puberty je produkce mazu velmi nízká. Po pubertě dosahuje individuálně různý definitivní rozměr. Ve stáří se aktivita mazových a potních žláz výrazně snižuje. Proto právě děti a starší lidé mají sklon k suché pokožce, protože jejich regulační možnosti jsou omezeny.

Citlivost kůže vůči chemickým noxům (škodlivinám), především alkalickým mýdlům, roste. Vláčnost zrohovatělé vrstvy se rovněž ztrácí, což může vést k tvorbě vrásek.

Používají-li se k čistění kůže mýdla, dochází k masivnímu narušování fyziologické kyselé hodnoty pH. Čistění syntetickými deodoranty sice zabraňuje nefyziologickému zvyšování hodnoty pH kůže, i ty však odstraňují hydrolipidní film. Čistění pomocí nevhodných preparátů patří k nejčastějším příčinám suché kůže.

Je-li suchá kůže navíc zřídka mazána nebo používají-li se k péči nevhodné preparáty, jsou nežádoucí změny kůže jisté.

Plastic surgery clinic at the heart Europe